Lucie Snopková
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1966x
Lucie Snopková
Zpověď
„Musíte počkat!“ zmrazila je hned ve dveřích paní Česílková, potom, co nervózně zachrastily klíče v zámku. Na jejím obličeji se objevil roztržitý úsměv. „NEJDŘÍV musím dát najíst psovi!“ prohodila k oběma mladým a nervózním lidem a začala se vítat se čtyřnohým členem domácnosti. Evidentně tím nejdůležitějším.
Lucie Snopková
Středověk neskončil, středověk trvá.
„To ženská se narodila proto, aby se starala o děti a domácnost!“ dostalo se Sofii stručného vysvětlení o jediném přínosu žen ve společnosti, a hned vzápětí se mrazivě ozvalo „A tak nevidím důvod, proč by měl MŮJ SYN přebalovat dítě!“ Sofiin tchán nasupeně pohlédl na svého syna, který se krčil v tak nedůstojné poloze u svého dítěte, a pak opět vzhlédl, se zuřivostí, jakou u něj Sofie dosud ještě nikdy neshledala. Pán domu byl s průběhem návštěvy mladých evidentně nespokojen.
Lucie Snopková
Stvořitelé
Sofie se ještě pořád nacházela v jakési euforii. Měla toho svého broučka doma skoro už měsíc a přesto se na něj pořád nemohla vynadívat. Den a noc jí splývaly v jedno. Do spánku upadala pouze tehdy, když se dostavil v podobě blaženého bezvědomí.
Lucie Snopková
Magdalena Dobromila Retigová
„Co to je?“ zíral Jonáš do kouřícího talíře a věštil svou blízkou budoucnost. Vypadala temně. „Slepice na paprice!“ zakdákala uraženě Sofie. On to nepoznal???
Lucie Snopková
Také kojíte knedlem-vepřem-zelem???
„Doufám, že ještě kojíš, Sofinko?“ usmála se na svou snachu paní Česílková. Její tvrdé oči zapátraly v jejím obličeji, její hlas prozrazoval pochyby. „Samozřejmě,“ přisvědčila s pýchou mladá matka a oči staré ženy se rozzářily radostí a něhou. Už dávno se Sofie vyrovnala s tím, že její prsa mají i jinou funkci než tu sexuální. A co víc, i s tím, že už možná oné funkce schopny nikdy nebudou...
Lucie Snopková
Lidské štěstí je tak obyčejné
Když se Sofie druhý den probudila ve svém novém domově, s úžasem zjistila, že si tam včera nevybalila věci jen ona, on a ono, ale také společné MY! Celý velký prádelník si tam drze, a bez dovolení, zabralo obyčejné lidské štěstí. A to obyčejné lidské štěstí se teď do nového dne rozdrnčelo jako starý, porouchaný a zaseknutý budík....
